Caledonian Club. RSS-feed of Translucid Test of page Skotsko křížem krážem

Skotsko křížem krážem

Thu, 20 Dec 2007 12:08:05 +0100

Základní údaje o Skotsku

Není snadné najít základní údaje o samotném Skotsku, které je jednou ze čtyř částí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Rozloha Skotska a k němu příslušejících ostrovů je 78.783 km², z čehož pevninské Skotsko se rozkládá na rozloze 77.080 km2. Ke Skotsku patří 790 ostrovů, z toho 697 ostrovů je neobydlených. Pouze 62 ostrovů je větších než 3 čtverečné míle. Skotsko má 6.214 mil dlouhé pobřeží. Na obrovském území Skotska žije přes 5 miliónů obyvatel, s hustotou osídlení 66 obyvatel na km². Nejvíce obyvatel žije ve městech (cca 4,5 milionu).

Skotsko se dělí na následující hlavní regiony: Highland (Vysočina), Grampian, Tayside, Fife, Central, Strathclyde, Lothian, Dumfries & Galloway, Borders + souostroví Shetland, Orkney, Hebrides.

Hlavním městem Skotska je Edinburgh, největším městem je Glasgow.

Nejvyšší horou Skotska a současně celé Velké Británie je Ben Nevis, jehož vrchol se nachází v nadmořské výšce 1344 m. Nejdelší řekou ve Skotsku je řeka Tay, dlouhá 187 km. Největší sladkovodní plochou ve Skotsku je jezero Loch Lomond, 36 km dlouhé a v nejširším místě 8 km široké. Na tomto jezeře se nachází 30 ostrovů.

V červenci 1999 byl znovuotevřen skotský parlament, který si Skotové odhlasovali v referendu v roce 1997, a převzal řadu kompetencí britského parlamentu. Naposledy Skotové měli svůj parlament v roce 1707. Hymnou Skotska je píseň Flower of Scotland.

Nejpopulárnější jméno pro chlapce ve Skotsku je Andrew a pro dívku Emma.

Co se nám vybaví pod slovem Skotsko?

Vezmu to podle sebe: skotský kilt, skotská whisky a highlandské hry.

KILT

Kiltem se nazývá skotská sukně vyrobená z pravé skotské vlny. Kilt nosí muži a je jednou z částí typického oblečení Skota. Těmi dalšími částmi jsou dlouhé podkolenky a sporran, což je takový, jak já říkám, babiččin kapsář. Jelikož kilt neobsahuje žádnou kapsu, veškeré nezbytné potřeby se dávají do sporranu. Sporran se nosí upevněn vpředu na samostatném řetízku okolo pasu. Další součástí tradičního skotského oblečení je dýka zastrčená v pravé podkolence - tzv. Sgian Dubh. Protože je dobře viditelná, vyjadřuje se tím navenek, že nositel dýky přichází s dobrými úmysly. Dalšími součástmi slavnostního oděvu pak kromě kiltu bývá tweedové sako, bílá košile a motýlek.

Jednotlivé rodiny - klany - nosí kilty určitého vzoru, mají určitý tartan. Takové rozlišování jednotlivých klanů podle tartanů má svoji dlouhou historii a o tartanech existuje rozsáhlá odborná literatura.

SKOTSKÁ WHISKY

Skotská whisky je synonymem pro kvalitní produkt a významný exportní artikl, který přináší Skotsku více než čtvrtinu ročních exportních příjmů. Počátky výroby whisky na skotském venkově spadají do konce 13. století. Na Skotské vysočině a na ostrovech se whisky zpočátku nepálila za účelem prodeje, šlo o drobnou venkovskou výrobu. Vláda se nesnažila tuto produkci nikterak omezovat či ovlivňovat.. Čas o času byla na výrobu whisky uvalena místní omezení (např. když se urodilo málo obilí), ale všeobecně platí, že Skotové odedávna volně vyráběli whisky pro svou vlastní spotřebu, a v průběhu staletí nabyli přesvědčení, že je to jejich nezadatelné právo. Potom ale skotský parlament začal hledat zdroje, z nichž by bylo možno vydržovat armádu. Roku 1644 tedy přijal Scottish Excise Act, skotský zákon o spotřební dani, jímž na whisky a ostatní lihoviny uvalil daň ve výši dva šilinky a osm pencí na jednu skotskou pintu, což je množství odpovídající přibližně jedné třetině galonu (1 galon = 4,546 litru). Následující dvě století se všeobecně whisky pálila načerno. Na výrobě whisky a jejím pašování se dalo docela dobře vydělat. Historikové odhadují, že do nezákonného pálení či pašování whisky byla přímo či nepřímo zapojena více než polovina národa. Na počátku 19. století se začalo povolovat pálení whisky na základě licence. Parlament v roce 1823 přijal zákon, kterým snížil spotřební daň a povolil výrobu whisky po zaplacení relativně malého licenčního poplatku. Tím byl položen základ dnešní průmyslové velkovýrobě. Po přijetí tohoto zákona vzniká většina palíren, z nichž mnohé produkují whisky do dnešní doby (Glenlivet - 1824, Fettercairn - 1824, Talisker - 1830). Nejvýznamnější oblastí, kde je výroba whisky koncentrována, je povodí řeky Spey na Vysočině. Zde je možno nalézt palírnu doslova na každém kroku. Většina z nich je návštěvníkům přístupná - budete provedeni všemi etapami výroby a závěr prohlídky slouží k ochutnání whisky z produkce příslušné palírny. Slovo "whisky" pochází z uisge-beatha jazyka Gaelic a znamená v překladu voda života.

Duch whisky se jmenuje nové vydání knihy Richarda Grindala, které v Brně vydalo nakladatelství Jota v překladu Hany Loupové. Je určena všem těm, kteří mají rádi skotskou whisky a chtěli by se něco zajímavého o ní dozvědět. Nejde o příručku s přehledem jednotlivých skotských palíren a jejich produktů, i když k mnohým z těchto informací se pozorný čtenář jistě také dostane. Podtitul knihy říká, že jde o "laskavé rozjímání o vodě života" a to mi připadá téměř jako přesné zařazení. S moudrým nadhledem autor putuje po Skotské vysočině a dává nám nahlédnout do tajů a mýtů, kterými jsou výroba whisky a celý historický vývoj Skotska opředeny. Od zajímavého popisu zajímavého setkání, které hýří zajímavými myšlenkami a úvahami, si autor "odskočí" k historické reminiscenci na nějaký málo známý příběh z historie, kdy si whisky probojovávala své místo jednoho z nejvýznamnějších obchodních artiklů. Kdyby autor rozuměl českému překladu, patrně by řekl něco v tom smyslu, že se tento překlad rodil s perem v jedné ruce a skleničkou dobré whisky v ruce druhé. Soudím tak podle kvality textu, který na mě působí více než jen jako profesionálně odvedená řemeslná práce překladatele. A nyní několik "udiček" v podobě úryvků z knihy pro váhavce, kteří mě podezřívají, že z prodeje knihy mám provizi:

Vedení jednoho hotelu v londýnské West End se rozhodlo otevřít speciální bar s whisky. Měl nabízet obrovský výběr čistých sladových i míchaných skotských whisky a měl být vyzdoben ve skotském duchu: kostkované koberce a záclony, na zdech dvouruční dvousečné meče, štíty a další připomínky skotské srdnatosti. V den slavnostního otevření dorazili do baru dva Skotové. Oba na sobě měli kilt a budili dojem, že snad právě vystoupili z letadla od Glasgow.

Oba si objednali skotskou whisky, vybrali svou značku a řekli, že si k ní vezmou citronádu. Při placení se zhrozili - ne snad nad cenou whisky, ale nad cenou, kterou jim číšník účtoval za malinkou skleničku citrónové limonády.

"Co jste do toho dali?" zeptal se jeden z nich pobouřeně. "Zlatý prach?"

Každý Skot pochopí jejich rozhořčení. Není tomu tak dávno, kdy v každičké skotské hospodě stála na barovém pultu láhev citrónové limonády a kdokoli si mohl dle libosti a zdarma doplnit svou sklenku whisky. Tento příběh by měl být povinnou četbou pro všechny soi-disant odborníky, kteří nekompromisně prohlašují, jak se má pít whisky. Většinou trvají na tom, že existují pouze dva způsoby: whisky má být neředěná nebo s trochou obyčejné vody. Jsou-li přesvědčeni, že nejlepší whisky je neředěná a chtějí-li být vtipní, pravděpodobně dodají, že jsou dvě věci, které má každý Skot rád "jen tak - bez ničeho", a jednou z nich je whisky. Neuvědomují si - a s nimi ani autor onoho stařičkého vtipu - že každá skotská whisky, kterou pijí, ať už je to čistá sladová nebo míchaná, je již naředěná. Přidávali do ní vodu, když ji připravovali ke stáčení do lahví.

Mnoho Skotů si do své whisky přidává limonádu, a proč ne? Ve skutečnosti existuje jen jeden způsob pití whisky, a sice ten, který si zvolíte. Musím ale své tvrzení ihned poopravit a říci, že skotskou whisky lze pít mnoha způsoby, jež odpovídají příležitosti, denní době a náladě.

Mým sousedem u stolu byl Betrand, mezinárodně uznávaný novinář specializující se na gastronomii. Nikdy dříve haggis nejedl, a když mě spatřil, jak svou porci vydatně zalévám whisky, učinil totéž. Byl jsem zvědav, jak hodnotí skotskou jitrnici, a zeptal jsem se ho na jeho názor. Vložil si do úst ještě jeden kousek a potom odvětil: "Pokrm samotný není nijak vybraný, příteli. Ale omáčka..." sešpulil rty do potěšeného polibku, "...omáčka je skvělá."

A na závěr jednu myšlenku, která se týká (čeho jiného?) whisky:

"Dovoluji si tvrdit, že člověk by mohl žít věčně a lékaři a hřbitovy by brzy vyšli z módy, kdyby tělo dokázalo samo objevit přesný poměr a množství, jež je třeba vypít každý den, a takto zjištěných pravidel se drželo."
(James Hogg - The Ettrick Shepherd)

HIGHLAND GAMES

Highlandské hry jsou společenskou událostí, kterou různé komunity ve Skotsku pořádají v období červen - září. Jde o podívanou, která nemá jinde obdoby: vedle disciplín s nutností výrazného vkladu fyzických sil - vrhá se tu obrovskou kládou do dálky (asi 7 m dlouhá vážící 132 lb, což je asi něco okolo 30 kg, kterou by našinec stěží zvedal v týmu dalších,), vrhá se kladivem do výšky, běhá se do kopce - jsou zde disciplíny múzické jako např. soutěž v highland dancing (vzhledem k charakteru tance, který se blíží baletu, soutěží téměř výlučně mladá děvčata a mladé ženy) a piping (soutěž dudáků ). Tomu všemu přidává obvykle na koloritu regiment skotských muzikantů hrajících na dudy a pochodujících v sevřeném šiku. Mužští soutěžící jsou povinni dostavit se k disciplíně v tradičním oblečení, kterým je kilt. Z historického hlediska tradice pořádání highlanských her sahá až do 11. století k vládě krále Malcolma III. Z vítězů těchto soutěží si klanoví náčelníci vybírali své bojovníky, ochránce a běžce k předávání zpráv.

- Václav Bernard

Scotland: Facts & Figures

Mon, 10 Sep 2007 01:38:35 +0200

Facts and Figures

The entire area of Scotland, including its islands, is 78,783 km2. Mainland Scotland covers an area of 77,080 km2. Scotland has 790 islands, of which 697 are uninhabited. Only 62 of the Scottish isles are larger than three square miles. The Scottish coastline is 6, 214 metres long. Scotland is home to over five million people and has a population of 66 people per square kilometre. The majority of the population (4.5 million) lives in towns and cities.

Scotland is divided into the following areas: the Highlands, Grampian, Tayside, Fife, Central, Strathclyde, Lothian, Dumfries and Galloway, Borders and the Shetlands, Orkney and the Hebrides. The capital city of Scotland is Edinburgh, while the largest city is Glasgow.

The highest mountain not only in Scotland, but in the whole of the United Kingdom is Ben Nevis whose summit is at 1344 metres above sea level. The longest river in Scotland is the River Tay (187 km). The largest freshwater body in Scotland is Loch Lomond, which is 36 km long and measures 8 km across at its widest point. There are 30 islands on Loch Lomond.

July 1999 saw the reopening of the Scottish Parliament, which was voted for by the Scots in a referendum in 1997 and which has some of the powers formerly belonging to the British Parliament. Scotland last had its own parliament in 1707. The Scottish National Anthem is Flower of Scotland. The most popular names in Scotland are Andrew and Emma.

What comes to mind when we hear the word 'Scotland'

For me personally it evokes kilts, Scotch whisky and Highland games.

The KILT

The kilt is the name given to a skirt worn by men and traditionally made of pure Scottish wool. The kilt belongs to traditional Scottish dress as do the sporran and knee-length socks. As the kilt has no pockets, small items are carried in the sporran, which is worn on the front of the kilt. Another part of the traditional Scottish outfit is a small dagger (Sgian Dubh or skene-dhu) tucked into the right sock. Traditionally, the fact that the dagger is clearly visible was seen as a sign that the wearer comes in peace.

Each Scottish family - or clan - traditionally had its own particular tartan, from which their kilts were made. The differentiation of individual clans by their tartans has a long history and much has been written on this subject.

SCOTCH WHISKY

Scotch whisky is synonymous with high quality and accounts for more than a quarter of all Scottish exports. The beginnings of whisky production in Scotland date back to the 13th century. Originally, the whisky made in the Highlands and on the isles was produced in small quantities and was not intended for sale. At first the rulers didn't interfere in any way and didn't limit its production. From time to time local restrictions were imposed (in areas where there had been a poor crop, for example), but generally speaking the Scots had always freely produced whisky for their own consumption and over the centuries they began to consider it their undeniable right. In 1644, when the Scottish parliament needed a means of financing the army, it introduced the Scottish Excise Act - a law by which whisky and all spirits were subject to an excise duty of two shillings and eight pence per Scottish pint (approximately one third of a gallon). For the next two hundred years most whisky was produced illicitly. It was a prosperous business and historians estimate that more than half the nation was involved, either directly or indirectly, in the illicit production and smuggling of whisky. At the beginning of the 19th century anyone who wanted to produce whisky had to have a license. In 1823 Parliament passed a law, which lowered the duty and permitted the production of whisky upon payment of a relatively low license fee and by doing so laid the foundations of today's mass production of whisky. Most of the distilleries producing whisky to this day (Glenlivet -1824, Fettercairn -1824, Talisker -1830) were founded after the introduction of this piece of legislation. The largest number of distilleries can be found by the river Spey in the Highlands. Many of them are open to visitors who are taken through the different stages in the whisky-making process and the guided tour ends with a tasting of the final product. The word 'whisky' comes from Gaelic and means 'the water of life'.

HIGHLAND GAMES

Highland games is the name given to a social event which takes place each year in various parts of Scotland between June and September. It is an event, which doesn't have an equivalent anywhere else in the world. As well feats of great strength and stamina, such as caber tossing (the caber weighs is approximately seven metres long and weighs an incredible 132lbs), throwing a hammer high up into the air and uphill racing, the competition involves Highland dancing (due to the nature of the dance, which is in certain respects very similar to ballet, mainly girls and young women compete in this area) and piping. Often a parade of a regiment of bagpipers provides further entertainment at the games. Traditional dress, including the kilt, is obligatory for male contestants. The history of Highland games dates back to the 11th century when the country was under the rule of King Malcolm III. In those days, the leaders of clans chose their warriors, guards and messengers from among the winning contestants.

- Václav Bernard -