<?xml version = "1.0" encoding = "UTF-8" ?>
<rss version="2.0">
  <channel>
    <title>Caledonian Club. RSS-feed of Translucid Test of page Skotsko křížem krážem</title>
    <link>http://www.caledonianclub.eu</link>
    <description />
    <language>cs</language>
    <pubDate>Thu, 20 Dec 2007 12:08:05 +0100</pubDate>
    <lastBuildDate>Thu, 20 Dec 2007 12:08:05 +0100</lastBuildDate>
    <docs>http://blogs.law.harvard.edu/tech/rss</docs>
    <generator>Translucid</generator>
    <managingEditor></managingEditor>
    <webMaster></webMaster>
    <item>
      <title>Skotsko křížem krážem</title>
      <link>http://www.caledonianclub.eu?action=setlang&amp;lang=cs&amp;NodeID=5</link>
      <attached_url></attached_url>
      <description>                    &lt;h2&gt;Základní údaje o Skotsku&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;&lt;img align=&quot;left&quot; alt=&quot; &quot; height=&quot;158&quot; src=&quot;/userdata/Image/photos/Scotland_thn.jpg&quot; width=&quot;110&quot; /&gt;Není snadné najít základní údaje o samotném Skotsku, které je jednou
ze čtyř částí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. &lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Rozloha Skotska a k němu příslušejících ostrovů je 78.783 km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;,
z čehož pevninské Skotsko se rozkládá na rozloze 77.080 km2. Ke Skotsku
patří 790 ostrovů, z toho 697 ostrovů je neobydlených. Pouze 62 ostrovů
je větších než 3 čtverečné míle. Skotsko má 6.214 mil dlouhé pobřeží.
Na obrovském území Skotska žije přes 5 miliónů obyvatel, s hustotou
osídlení 66 obyvatel na km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Nejvíce obyvatel žije ve městech (cca 4,5 milionu). &lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Skotsko se dělí na následující hlavní regiony: Highland (Vysočina),
Grampian, Tayside, Fife, Central, Strathclyde, Lothian, Dumfries &amp;amp;

Galloway, Borders + souostroví Shetland, Orkney, Hebrides.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Hlavním městem Skotska je &lt;strong&gt;Edinburgh&lt;/strong&gt;, největším městem je &lt;strong&gt;Glasgow&lt;/strong&gt;.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;script language=&quot;javascript&quot;&gt;fotka( '3','right')&lt;/script&gt;&lt;img align=&quot;right&quot; alt=&quot; &quot; height=&quot;96&quot; src=&quot;/userdata/Image/photos/Scotland3_thn.jpg&quot; width=&quot;158&quot; /&gt;Nejvyšší
horou Skotska a současně celé Velké Británie je Ben Nevis, jehož vrchol
se nachází v nadmořské výšce 1344 m. Nejdelší řekou ve Skotsku je řeka
Tay, dlouhá 187 km. Největší sladkovodní plochou ve Skotsku je jezero
Loch Lomond, 36 km dlouhé a v nejširším místě 8 km široké. Na tomto
jezeře se nachází 30 ostrovů.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;V červenci 1999 byl znovuotevřen skotský parlament, který si Skotové
odhlasovali v referendu v roce 1997, a převzal řadu kompetencí
britského parlamentu. Naposledy Skotové měli svůj parlament v roce
1707. Hymnou Skotska je píseň Flower of Scotland. &lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Nejpopulárnější jméno pro chlapce ve Skotsku je Andrew a pro dívku Emma. &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;

&lt;p&gt;Co se nám vybaví pod slovem Skotsko?&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Vezmu to podle sebe: skotský kilt, skotská whisky a highlandské hry.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;

&lt;h2&gt; KILT&lt;/h2&gt;

&lt;p&gt;&lt;script language=&quot;javascript&quot;&gt;fotka( '2','left')&lt;/script&gt;&lt;img align=&quot;right&quot; alt=&quot; &quot; height=&quot;158&quot; src=&quot;/userdata/Image/photos/Scotland2_thn.jpg&quot; width=&quot;108&quot; /&gt;Kiltem
se nazývá skotská sukně vyrobená z pravé skotské vlny. Kilt nosí muži
a je jednou z částí typického oblečení Skota. Těmi dalšími částmi jsou
dlouhé podkolenky a sporran, což je takový, jak já říkám, babiččin
kapsář. Jelikož kilt neobsahuje žádnou kapsu, veškeré nezbytné potřeby
se dávají do sporranu. Sporran se nosí upevněn vpředu na samostatném
řetízku okolo pasu. Další součástí tradičního skotského oblečení je
dýka zastrčená v pravé podkolence - tzv. Sgian Dubh. Protože je dobře
viditelná, vyjadřuje se tím navenek, že nositel dýky přichází s dobrými
úmysly. Dalšími součástmi slavnostního oděvu pak kromě kiltu bývá
tweedové sako, bílá košile a motýlek. &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;p&gt;Jednotlivé rodiny - klany - nosí kilty určitého vzoru, mají určitý
tartan. Takové rozlišování jednotlivých klanů podle tartanů má svoji
dlouhou historii a o tartanech existuje rozsáhlá odborná literatura. &lt;/p&gt;
&lt;!-- Tady už bych potřeboval pomoc překladatelů, abych se nedopustil nějakých mystifikací V.B. --&gt;

&lt;h2&gt; SKOTSKÁ WHISKY&lt;/h2&gt;

&lt;p&gt;Skotská whisky je synonymem pro kvalitní produkt a významný exportní
artikl, který přináší Skotsku více než čtvrtinu ročních exportních
příjmů. Počátky výroby whisky na skotském venkově spadají do konce 13.
století. Na Skotské vysočině a na ostrovech se whisky zpočátku nepálila
za účelem prodeje, šlo o drobnou venkovskou výrobu. Vláda se nesnažila
tuto produkci nikterak omezovat či ovlivňovat.. Čas o času byla na
výrobu whisky uvalena místní omezení (např. když se urodilo málo
obilí), ale všeobecně platí, že Skotové odedávna volně vyráběli whisky
pro svou vlastní spotřebu, a v průběhu staletí nabyli přesvědčení, že
je to jejich nezadatelné právo. Potom ale skotský parlament začal
hledat zdroje, z nichž by bylo možno vydržovat armádu. Roku 1644 tedy
přijal Scottish Excise Act, skotský zákon o spotřební dani, jímž na
whisky a ostatní lihoviny uvalil daň ve výši dva šilinky a osm pencí na
jednu skotskou pintu, což je množství odpovídající přibližně jedné
třetině galonu (1 galon = 4,546 litru). Následující dvě století se
všeobecně whisky pálila načerno. Na výrobě whisky a jejím pašování se
dalo docela dobře vydělat. Historikové odhadují, že do nezákonného
pálení či pašování whisky byla přímo či nepřímo zapojena více než
polovina národa. Na počátku 19. století se začalo povolovat pálení
whisky na základě licence. Parlament v roce 1823 přijal zákon, kterým
snížil spotřební daň a povolil výrobu whisky po zaplacení relativně
malého licenčního poplatku. Tím byl položen základ dnešní průmyslové
velkovýrobě. Po přijetí tohoto zákona vzniká většina palíren, z nichž
mnohé produkují whisky do dnešní doby (Glenlivet - 1824, Fettercairn -
1824, Talisker - 1830). Nejvýznamnější oblastí, kde je výroba whisky
koncentrována, je povodí řeky Spey na Vysočině. Zde je možno nalézt
palírnu doslova na každém kroku. Většina z nich je návštěvníkům
přístupná - budete provedeni všemi etapami výroby a závěr prohlídky
slouží k ochutnání whisky z produkce příslušné palírny.
Slovo &amp;quot;whisky&amp;quot; pochází z uisge-beatha jazyka Gaelic a znamená
v překladu voda života. &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;p&gt;Duch whisky se jmenuje nové vydání knihy Richarda Grindala, které
v Brně vydalo nakladatelství Jota v překladu Hany Loupové. Je určena
všem těm, kteří mají rádi skotskou whisky a chtěli by se něco
zajímavého o ní dozvědět. Nejde o příručku s přehledem jednotlivých
skotských palíren a jejich produktů, i když k mnohým z těchto informací
se pozorný čtenář jistě také dostane. Podtitul knihy říká, že jde
o &amp;quot;laskavé rozjímání o vodě života&amp;quot; a to mi připadá téměř jako přesné
zařazení. S moudrým nadhledem autor putuje po Skotské vysočině a dává
nám nahlédnout do tajů a mýtů, kterými jsou výroba whisky a celý
historický vývoj Skotska opředeny. Od zajímavého popisu zajímavého
setkání, které hýří zajímavými myšlenkami a úvahami, si autor &amp;quot;odskočí&amp;quot;
k historické reminiscenci na nějaký málo známý příběh z historie, kdy
si whisky probojovávala své místo jednoho z nejvýznamnějších obchodních
artiklů. Kdyby autor rozuměl českému překladu, patrně by řekl něco
v tom smyslu, že se tento překlad rodil s perem v jedné ruce
a skleničkou dobré whisky v ruce druhé. Soudím tak podle kvality textu,
který na mě působí více než jen jako profesionálně odvedená řemeslná
práce překladatele.
A nyní několik &amp;quot;udiček&amp;quot; v podobě úryvků z knihy pro váhavce, kteří mě
podezřívají, že z prodeje knihy mám provizi:&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;&lt;em&gt;Vedení jednoho hotelu v londýnské West End se rozhodlo otevřít
speciální bar s whisky. Měl nabízet obrovský výběr čistých sladových
i míchaných skotských whisky a měl být vyzdoben ve skotském duchu:
kostkované koberce a záclony, na zdech dvouruční dvousečné meče, štíty
a další připomínky skotské srdnatosti. V den slavnostního otevření
dorazili do baru dva Skotové. Oba na sobě měli kilt a budili dojem, že
snad právě vystoupili z letadla od Glasgow.&lt;/em&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;em&gt;Oba si objednali skotskou whisky, vybrali svou značku a řekli, že
si k ní vezmou citronádu. Při placení se zhrozili - ne snad nad cenou
whisky, ale nad cenou, kterou jim číšník účtoval za malinkou skleničku
citrónové limonády.&lt;/em&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;em&gt;&amp;quot;Co jste do toho dali?&amp;quot; zeptal se jeden z nich pobouřeně. &amp;quot;Zlatý prach?&amp;quot;&lt;/em&gt;&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;&lt;em&gt;Každý Skot pochopí jejich rozhořčení. Není tomu tak dávno, kdy
v každičké skotské hospodě stála na barovém pultu láhev citrónové
limonády a kdokoli si mohl dle libosti a zdarma doplnit svou sklenku
whisky. Tento příběh by měl být povinnou četbou pro všechny soi-disant
odborníky, kteří nekompromisně prohlašují, jak se má pít whisky.
Většinou trvají na tom, že existují pouze dva způsoby: whisky má být
neředěná nebo s trochou obyčejné vody. Jsou-li přesvědčeni, že nejlepší
whisky je neředěná a chtějí-li být vtipní, pravděpodobně dodají, že
jsou dvě věci, které má každý Skot rád &amp;quot;jen tak - bez ničeho&amp;quot;, a jednou
z nich je whisky. Neuvědomují si - a s nimi ani autor onoho stařičkého
vtipu - že každá skotská whisky, kterou pijí, ať už je to čistá sladová
nebo míchaná, je již naředěná. Přidávali do ní vodu, když ji
připravovali ke stáčení do lahví.&lt;/em&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;em&gt;Mnoho Skotů si do své whisky přidává limonádu, a proč ne? Ve
skutečnosti existuje jen jeden způsob pití whisky, a sice ten, který si
zvolíte. Musím ale své tvrzení ihned poopravit a říci, že skotskou
whisky lze pít mnoha způsoby, jež odpovídají příležitosti, denní době
a náladě.&lt;/em&gt;&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;&lt;em&gt;Mým sousedem u stolu byl Betrand, mezinárodně uznávaný novinář
specializující se na gastronomii. Nikdy dříve haggis nejedl, a když mě
spatřil, jak svou porci vydatně zalévám whisky, učinil totéž. Byl jsem
zvědav, jak hodnotí skotskou jitrnici, a zeptal jsem se ho na jeho
názor. Vložil si do úst ještě jeden kousek a potom odvětil: &amp;quot;Pokrm
samotný není nijak vybraný, příteli. Ale omáčka...&amp;quot; sešpulil rty do
potěšeného polibku, &amp;quot;...omáčka je skvělá.&amp;quot;&lt;/em&gt;&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;A na závěr jednu myšlenku, která se týká (čeho jiného?) whisky:&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;&lt;em&gt;&amp;quot;Dovoluji si tvrdit, že člověk by mohl žít věčně a lékaři
a hřbitovy by brzy vyšli z módy, kdyby tělo dokázalo samo objevit
přesný poměr a množství, jež je třeba vypít každý den, a takto
zjištěných pravidel se drželo.&amp;quot;&lt;br /&gt;
                                   (James Hogg - The Ettrick Shepherd)&lt;/em&gt;&lt;/p&gt;

&lt;h2&gt; HIGHLAND GAMES&lt;/h2&gt;

&lt;p&gt;Highlandské hry jsou společenskou událostí, kterou různé komunity ve
Skotsku pořádají v období červen - září. Jde o podívanou, která nemá
jinde obdoby: vedle disciplín s nutností výrazného vkladu fyzických sil
- vrhá se tu obrovskou kládou do dálky (asi 7 m dlouhá vážící 132 lb,
což je asi něco okolo 30 kg, kterou by našinec stěží zvedal v týmu
dalších,), vrhá se kladivem do výšky, běhá se do kopce - jsou zde
disciplíny múzické jako např. soutěž v highland dancing (vzhledem
k charakteru tance, který se blíží baletu, soutěží téměř výlučně mladá
děvčata a mladé ženy) a piping (soutěž dudáků ). Tomu všemu přidává
obvykle na koloritu regiment skotských muzikantů hrajících na dudy
a pochodujících v sevřeném šiku. Mužští soutěžící jsou povinni dostavit
se k disciplíně v tradičním oblečení, kterým je kilt. Z historického
hlediska tradice pořádání highlanských her sahá až do 11. století
k vládě krále Malcolma III. Z vítězů těchto soutěží si klanoví
náčelníci vybírali své bojovníky, ochránce a běžce k předávání zpráv. &lt;/p&gt;
 &lt;p align=&quot;right&quot; class=&quot;foot&quot;&gt; - Václav Bernard &lt;/p&gt;
                    </description>
      <author></author>
      <category domain="translucid:language">cs</category>
      <guid isPermaLink="false">5</guid>
      <category domain="translucid:parent">ordered:1</category>
      <category domain="translucid:child"></category>
      <category domain="translucid:jump"></category>
      <category domain="translucid:favorite"></category>
      <category domain="translucid:home"></category>
      <pubDate>Thu, 20 Dec 2007 12:08:05 +0100</pubDate>
      <creationtime>Thu, 01 Jan 1970 01:00:00 +0100</creationtime>
    </item>
    <item>
      <title>Scotland: Facts &amp; Figures</title>
      <link>http://www.caledonianclub.eu?action=setlang&amp;lang=en_EN&amp;NodeID=5</link>
      <attached_url></attached_url>
      <description>&lt;h2&gt;Facts and Figures&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;&lt;img align=&quot;left&quot; alt=&quot; &quot; height=&quot;158&quot; src=&quot;/userdata/Image/photos/Scotland_thn.jpg&quot; width=&quot;110&quot; /&gt;The entire area of Scotland, including its islands, is 78,783 km2.
Mainland Scotland covers an area of 77,080 km2. Scotland has 790
islands, of which 697 are uninhabited. Only 62 of the Scottish isles
are larger than three square miles. The Scottish coastline is 6, 214
metres long. Scotland is home to over five million people and has a
population of 66 people per square kilometre. The majority of the
population (4.5 million) lives in towns and cities.&lt;/p&gt;

&lt;p&gt;Scotland is divided into the following areas: the Highlands,
Grampian, Tayside, Fife, Central, Strathclyde, Lothian, Dumfries and
Galloway, Borders and the Shetlands, Orkney and the Hebrides. The
capital city of Scotland is Edinburgh, while the largest city is
Glasgow.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;img align=&quot;right&quot; alt=&quot; &quot; height=&quot;96&quot; src=&quot;/userdata/Image/photos/Scotland3_thn.jpg&quot; width=&quot;158&quot; /&gt;The highest mountain not only in Scotland, but in the whole of the
United Kingdom is Ben Nevis whose summit is at 1344 metres above sea
level. The longest river in Scotland is the River Tay (187 km). The
largest freshwater body in Scotland is Loch Lomond, which is 36 km long
and measures 8 km across at its widest point. There are 30 islands on
Loch Lomond.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;script language=&quot;javascript&quot;&gt;fotka( '3','right')&lt;/script&gt;July
1999 saw the reopening of the Scottish Parliament, which was voted for
by the Scots in a referendum in 1997 and which has some of the powers
formerly belonging to the British Parliament. Scotland last had its own
parliament in 1707. The Scottish National Anthem is Flower of Scotland.
The most popular names in Scotland are Andrew and Emma.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;

&lt;p&gt;What comes to mind when we hear the word &amp;#39;Scotland&amp;#39;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;For me personally it evokes kilts, Scotch whisky and Highland games.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;

&lt;h2&gt;The KILT&lt;/h2&gt;

&lt;p&gt;&lt;script language=&quot;javascript&quot;&gt;fotka( '2','left')&lt;/script&gt;&lt;img align=&quot;right&quot; alt=&quot; &quot; height=&quot;158&quot; src=&quot;/userdata/Image/photos/Scotland2_thn.jpg&quot; width=&quot;108&quot; /&gt;The
kilt is the name given to a skirt worn by men and traditionally made of
pure Scottish wool. The kilt belongs to traditional Scottish dress as
do the sporran and knee-length socks. As the kilt has no pockets, small
items are carried in the sporran, which is worn on the front of the
kilt. Another part of the traditional Scottish outfit is a small dagger
(Sgian Dubh or skene-dhu) tucked into the right sock. Traditionally,
the fact that the dagger is clearly visible was seen as a sign that the
wearer comes in peace.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;p&gt;Each Scottish family - or clan - traditionally had its own
particular tartan, from which their kilts were made. The
differentiation of individual clans by their tartans has a long history
and much has been written on this subject.&lt;/p&gt;
&lt;!-- Tady uÅ¾ bych potÅ™eboval pomoc pÅ™ekladatelÅ¯, abych se nedopustil nÄ›jakÃ½ch mystifikacÃ­ V.B. --&gt;

&lt;h2&gt;SCOTCH WHISKY&lt;/h2&gt;

&lt;p&gt;Scotch whisky is synonymous with high quality and accounts for more
than a quarter of all Scottish exports. The beginnings of whisky
production in Scotland date back to the 13th century. Originally, the
whisky made in the Highlands and on the isles was produced in small
quantities and was not intended for sale. At first the rulers didn&amp;#39;t
interfere in any way and didn&amp;#39;t limit its production. From time to time
local restrictions were imposed (in areas where there had been a poor
crop, for example), but generally speaking the Scots had always freely
produced whisky for their own consumption and over the centuries they
began to consider it their undeniable right. In 1644, when the Scottish
parliament needed a means of financing the army, it introduced the
Scottish Excise Act - a law by which whisky and all spirits were
subject to an excise duty of two shillings and eight pence per Scottish
pint (approximately one third of a gallon). For the next two hundred
years most whisky was produced illicitly. It was a prosperous business
and historians estimate that more than half the nation was involved,
either directly or indirectly, in the illicit production and smuggling
of whisky. At the beginning of the 19th century anyone who wanted to
produce whisky had to have a license. In 1823 Parliament passed a law,
which lowered the duty and permitted the production of whisky upon
payment of a relatively low license fee and by doing so laid the
foundations of today&amp;#39;s mass production of whisky. Most of the
distilleries producing whisky to this day (Glenlivet -1824, Fettercairn
-1824, Talisker -1830) were founded after the introduction of this
piece of legislation. The largest number of distilleries can be found
by the river Spey in the Highlands. Many of them are open to visitors
who are taken through the different stages in the whisky-making process
and the guided tour ends with a tasting of the final product. The word
&amp;#39;whisky&amp;#39; comes from Gaelic and means &amp;#39;the water of life&amp;#39;.
&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;

&lt;h2&gt;&amp;nbsp;HIGHLAND GAMES&lt;/h2&gt;

&lt;p&gt;Highland games is the name given to a social event which takes place
each year in various parts of Scotland between June and September. It
is an event, which doesn&amp;#39;t have an equivalent anywhere else in the
world. As well feats of great strength and stamina, such as caber
tossing (the caber weighs is approximately seven metres long and weighs
an incredible 132lbs), throwing a hammer high up into the air and
uphill racing, the competition involves Highland dancing (due to the
nature of the dance, which is in certain respects very similar to
ballet, mainly girls and young women compete in this area) and piping.
Often a parade of a regiment of bagpipers provides further
entertainment at the games. Traditional dress, including the kilt, is
obligatory for male contestants. The history of Highland games dates
back to the 11th century when the country was under the rule of King
Malcolm III. In those days, the leaders of clans chose their warriors,
guards and messengers from among the winning contestants. &lt;/p&gt;
 &lt;p align=&quot;right&quot; class=&quot;foot&quot;&gt; - V&amp;aacute;clav Bernard - &lt;/p&gt;</description>
      <author></author>
      <category domain="translucid:language">en_EN</category>
      <guid isPermaLink="false">5</guid>
      <category domain="translucid:parent">ordered:1</category>
      <category domain="translucid:child"></category>
      <category domain="translucid:jump"></category>
      <category domain="translucid:favorite"></category>
      <category domain="translucid:home"></category>
      <pubDate>Mon, 10 Sep 2007 01:38:35 +0200</pubDate>
      <creationtime>Thu, 01 Jan 1970 01:00:00 +0100</creationtime>
    </item>
  </channel>
</rss>
